Po letech valíme slavit Silvr na chatu. A jdeme pěšky, jak jinak. Zuz, Šunéz, Hnojíř a já. Sehnat lidi je stále boj. Ne všem chata asi voní a voní vůbec? 😀 A jít po svejch ten rok taky není asi v kurzu 😀 Mají se k nám přidat ještě brňáci, aka Věrka a Jirka. Takže supr gang. Jedu den předtím s Leňou vyhodit na chatu nějaký věci, ať jdeme potom na lehko. Druhý den po o vyrazíme.
Odpolko, klasika. Kopeme do vrtule. Drží se nás hezký počasí a v ruce se drží pivíčko, vše v cajku. Po cestě ještě mixujeme další čučo, aby se hezky šlo. Krásně bylo, nikde žádnej sníh a tak jsme celkem rychle na chatě. Roztopit a rozjet chajdu z hibernace vždycky trochu trvá, ale po chvíli už vaříme. Po nějaké té chálce, byla gulášovka, se jdeme projít s Vojnou k potoku. Holky to myslím zalomily 😀
Po cestě zpět na nás křičí jakási partička od toho velkýho stavení u silnice. Kecáme, pijeme slivovici a otvíráme si dveře na jejich silvestrovský venkovní večírek. Dále se den odvíjí jako skoro každý konec roku. Pivíčko, procházky, deskovky, pohoda. Fakt jo. Dojíždí V+J, takže je ještě více veselo 🙂 Večer se line v herním stylu. Hrajeme i hru Hrnec, pro nás celkem novinka, moc se všem líbí. Dále byla na programu foukaná, krycí jména, čongo a pijeme i panáky v totálně TUPÉ hře „roztoč – DEJ JEDNU/VŠICHNI DAJÍ atd.“ nevím, už jaký byly přesně pravidla 😀 Pomalu tečou ksichty 😀
Blíží se půlnoc a řešíme, jestli jít za našimi novými přáteli. Nakonec jdeme, co se může stát. Velká část lidí z toho večírku, byla to velká akce, moc nevěří, přichází nezvaní a jsou nějak tak přirozeně družní. No, jsme tu. Oheň, přípitek, spousta alkoholu, asi i nějaký jídlo 🙂 celkem fajn lidi. Po pár hodinách, jak je tak zvykem, se z cizích opilých lidí, kteří se objímají, fotí a vypráví si své životní příběhy stávají přátelé na celý život. Domlouváme i brigádu na jejich chalupě. V tu chvíli člověk i věří a slibuje, že dojede. Z jejich auta hraje Goťák a nějak to vše zapadá. Vše jednou končí a jdeme zpět na chatu, zapomínáme tam opíkáčky, ale jako kompenzaci se ve Vojnové ruce objevuje silvestrovky-slavnostně ozdobená, lehce načatá flaška Republiky. Asi nás už příště nepozvou.
Druhý den za dvoukolákem mixuje Jirka novoroční čočku a je dost parádní. Nikdy nezapomenu na chvilku, kdy jsem po vybrání vody z hajzlu (děláme to v zimě, aby nepraskl) ano, není to práce, do které se člověk hrne a asi nepatří mezi běžné víkendové koníčky obyčejného smrtelníka, ale udělat se musí. No, Věrka se na mě podívala a říká zhruba toto: „Ale Mari, já tam před chvíli kakala“ 😀 Loučíme se, balíme a jedeme domů žít rok 2019.